pondělí 20. října 2014

OTÁZKY BEZ ODPOVĚDÍ

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Otázky bez odpovědí", kterou prosloví dr. Jakub Mácha (Katedra filosofie FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 3. 11. od 17:30 v posluchárně J21 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:
Kantova Kritika čistého rozumu začíná antropologickým pozorováním, že lidský rozum je zatěžován otázkami, které nemůže odmítnout, na které ale ani nemůže odpovědět. Následuje diagnóza: Odpovědi na tyto otázky překračují veškerou schopnost lidského rozumu. Kant navrhuje radikální řešení: Rozum musí zůstat omezen v hranicích možného poznání. To ale v žádném případě neznamená, že tyto otázky přestanou rozum zatěžovat. Také Wittgenstein přiznává, že si lidé mohou pokládat otázky, na které není odpovědí. Cíl jeho filosofie je ale terapeutický, spočívá totiž v osvobození člověka od otázek, na něž by marně hledal odpovědi. Osvobození je dosaženo tak, že je poukázáno na vnitřní rozpory v otázkách samých.

Na přání přednášejícího nebyla pořizována fotodokumentace.

pondělí 6. října 2014

ORGANISMUS JAKO KRIZOVÝ BOD VŠECH DOSAVADNÍCH ONTOLOGIÍ

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Organismus jako krizový bod všech dosavadních ontologií", kterou prosloví prof. Jiří Vácha (Ústav patologické fyziologie LF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 20. 10. od 17:30 v posluchárně J21 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:
Empirická biologie není metodologicky zařízená na to, aby mohla říci o životě všechno. Vládnoucí selekcionismus byl samotnými biology silně zideologizován, ale je zároveň jinými biology odkazován do mezí. Je čas uznat, že navzdory učebnicovým definicím je hlavním znakem organického života schopnost mít prožitky. My lidé jako „vtělená subjektovost“ máme průzor do subjektovosti ostatních živých bytostí. Tak se stává filosofický problém animálního života především problémem vztahu prožitkovosti a tělesnosti, „těžkým problémem vědomí“. Fenomény vnitřní zkušenosti se nedají převést na fenomény smyslové zkušenosti, a proto z diskuse vypadá důsledný fyzikalismus. Zůstává emergentismus, panpsychismus a aristotelismus, z nichž žádný však zatím nepřinesl hladké řešení „těžkého problému“. Filosofický úkol první velikosti trvá.