pondělí 19. října 2015

VŠI A GULLIVER: OPTICKÁ RELATIVITA V NOVOVĚKU

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Vši a Gulliver: Optická relativita v novověku", kterou prosloví doc. Daniel Špelda (Katedra filosofie FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 2. 11. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

Anotace:
Swiftův román Gulliverovy cesty (1726) bývá většinou interpretován jako satirické dílo, jehož terčem byly sociální, kulturní a politické poměry. Někdy se však zapomíná na to, že některé aspekty jeho vyprávění odrážejí určitá témata, která se ve vědě a filosofii 17. století pojila s pozorováním mikroskopického světa i vesmíru pomocí optických přístrojů. Přednáška se pokusí představit část těchto debat, která se týkala relativity lidského smyslového vnímání a jejích důsledků pro antropologii. Cílem je ukázat, že Swift ve svém románu beletristicky vyjádřil epistemologický otřes způsobený zjištěním, že lidský pohled zobrazuje jen nepatrnou a kontingentní část skutečnosti – a ještě hůře, že ve světě nekonečného zvětšování a zmenšování neexistuje žádný privilegovaný pohled na skutečnost a že postavení člověka v kosmu je bezvýznamné a nahodilé. Cenou za rozvoj nového vědeckého poznání byla ztráta uchopení totality přírody, ztráta pocitu řádu a správné dispozice poměrů.

pondělí 5. října 2015

CESTA MEZI SKYLLOU A CHARYBDOU LOGICKÉ ANALÝZY POSTOJŮ PŘESVĚDČENÍ

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Cesta mezi Skyllou a Charybdou logické analýzy postojů přesvědčení", kterou prosloví doc. Jiří Raclavský (Katedra filosofie FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 19. 10. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

Anotace:
Analýza postojů přesvědčení ("belief attitudes") patří ke klíčovým úkolům epistemologie, logiky i filozofie jazyka. Podle intenzionální (možnosvětové) sémantiky, jež má četné stoupence v řadách epistemických logiků, agentovo přesvědčení je vztahem k propozici P. P je modelována jako možnosvětová propozice. V důsledku je každý agent tzv. implicitně přesvědčen o všech logických důsledcích P, je tedy logicky vševědoucí. Naproti tomu podle hyperintenzionální sémantiky je agent pojímán jako logický prosťáček, neboť žádného takového odvození není schopen – má vztah explicitně pouze k P, jež je modelována určitým hyperintenzionálním způsobem.

V přednášce předložím a obhájím jediný plauzibilní způsob, jak proplout mezi Skyllou a Charybdou, jež tyto nevyhovující, leč paradigmatické přístupy k postojům přesvědčení představují.