PRAVIDLA PRO VEDENÍ ROZUMU OPTIKOU MODERNÍ TEORIE ARGUMENTACE

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Pravidla pro vedení rozumu optikou moderní teorie argumentace", kterou prosloví dr. Marek Picha (Katedra filosofie FF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 25. 4. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

Anotace:
V první části přednášky uvedu Descartův spis Pravidla pro vedení rozumu. Nastíním karteziánskou vizi metody složenou z pravidel epistemologických (týkajících se vztahu mezi přesvědčeními a pravdou) i argumentačních (týkajících se vztahu mezi tvrzeními). Descartovy metodologické poznámky utřídím a ve druhé části budu komentovat se zřetelem k vybraným konceptům argumentační teorie. Jmenovitě hodlám věnovat pozornost Descartově představě publika, názorům na formální argumentaci, popíši jeho pojetí indukce a přehled usuzovacích schémat.

MEZE SEBEKONSTITUCE

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Meze sebekonstituce", kterou prosloví dr. Radim Bělohrad (Katedra filosofie FF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 11. 4. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

Anotace:
Přednáška se zaměří na tzv. subjektivní teorie osobní identity, podle kterých je osobní identita produktem lidské sebekonstituce. Představím tři současné teorie sebekonstituce a na základě textové evidence předložím dvě možné interpretace těchto teorií. Podle jedné interpretace poskytují tyto teorie kritérium tzv. numerické identity osob. Podle druhé jde o praktickou či morální identitu osob. Cílem přednášky je za prvé zpochybnit, že tyto teorie mohou poskytnout kritérium numerické identity, a ukázat, že je naopak musí předpokládat. Následně se pokusím ukázat, že tyto teorie ani neposkytují zajímavou definici praktické identity, protože nedokáží přijatelně zdůvodnit celou řadu našich postojů, které identitu předpokládají. Důsledkem těchto argumentů bude poznatek, že ani naše numerická identita, ani naše identita praktická není produktem sebekonstituce.

FILOSOFIE A ENVIRONMENTÁLNÍ KRIZE – NEEXISTENCE BRAZÍLIE A JEJÍ DŮSLEDKY

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Filosofie a environmentální krize – neexistence Brazílie a její důsledky", kterou prosloví doc. Bohuslav Binka (Katedra environmentálních studií FSS MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 21. 3. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

Anotace:

J. F. HERBART A ČESKÁ FILOZOFIE

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "J. F. Herbart a česká filozofie", kterou prosloví prof. Jan Zouhar (Katedra filosofie FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 29. 2. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

Anotace:
Herbartova filozofie byla střízlivá, věcná, se smyslem pro empirii a praxi, vyznačovala se nechutí ke spekulacím, odmítala německý klasický idealismus (zejména Hegela) a vracela se k předkantovské filozofii. V české filozofii měl herbartismus rozhodující vliv v 2. polovině 19. století, kdy jeho představitelém působili na pražské univerzitě (G. A. Lindner, Josef Dastich, Josef Durdík, Otakar Hostinský).

O SITUACI A VÝZNAMU HUMANITNÍCH VĚD V SOUČASNÉM SPOLEČENSKÉM DISKURZU

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "O situaci a významu humanitních věd v současném společenském diskurzu", kterou prosloví dr. Pavel Baran (Katedra filosofie FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 30. 11. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

VŠI A GULLIVER: OPTICKÁ RELATIVITA V NOVOVĚKU

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Vši a Gulliver: Optická relativita v novověku", kterou prosloví doc. Daniel Špelda (Katedra filosofie FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 2. 11. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

Anotace:

Swiftův román Gulliverovy cesty (1726) bývá většinou interpretován jako satirické dílo, jehož terčem byly sociální, kulturní a politické poměry. Někdy se však zapomíná na to, že některé aspekty jeho vyprávění odrážejí určitá témata, která se ve vědě a filosofii 17. století pojila s pozorováním mikroskopického světa i vesmíru pomocí optických přístrojů. Přednáška se pokusí představit část těchto debat, která se týkala relativity lidského smyslového vnímání a jejích důsledků pro antropologii. Cílem je ukázat, že Swift ve svém románu beletristicky vyjádřil epistemologický otřes způsobený zjištěním, že lidský pohled zobrazuje jen nepatrnou a kontingentní část skutečnosti – a ještě hůře, že ve světě nekonečného zvětšování a zmenšování neexistuje žádný privilegovaný pohled na skutečnost a že postavení člověka v kosmu je bezvýznamné a nahodilé. Cenou za rozvoj nového vědeckého poznání byla ztráta uchopení totality přírody, ztráta pocitu řádu a správné dispozice poměrů.

CESTA MEZI SKYLLOU A CHARYBDOU LOGICKÉ ANALÝZY POSTOJŮ PŘESVĚDČENÍ

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Cesta mezi Skyllou a Charybdou logické analýzy postojů přesvědčení", kterou prosloví doc. Jiří Raclavský (Katedra filosofie FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 19. 10. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

Anotace:

Analýza postojů přesvědčení ("belief attitudes") patří ke klíčovým úkolům epistemologie, logiky i filozofie jazyka. Podle intenzionální (možnosvětové) sémantiky, jež má četné stoupence v řadách epistemických logiků, agentovo přesvědčení je vztahem k propozici P. P je modelována jako možnosvětová propozice. V důsledku je každý agent tzv. implicitně přesvědčen o všech logických důsledcích P, je tedy logicky vševědoucí. Naproti tomu podle hyperintenzionální sémantiky je agent pojímán jako logický prosťáček, neboť žádného takového odvození není schopen – má vztah explicitně pouze k P, jež je modelována určitým hyperintenzionálním způsobem.

V přednášce předložím a obhájím jediný plauzibilní způsob, jak proplout mezi Skyllou a Charybdou, jež tyto nevyhovující, leč paradigmatické přístupy k postojům přesvědčení představují.