pondělí 24. února 2014

JE SPOR O PRETRVÁVANIE JEDNOTLIVÍN V ČASE LEN VERBÁLNY?

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Je spor o pretrvávanie jednotlivín v čase len verbálny?", kterou prosloví dr. Martin Schmidt (Katedra filozofie Filozofické fakulty Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici). Přednáška se uskuteční v pondělí 10. 3. od 17:30 v posluchárně J21 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).


Anotace:
Kľúčovým tvrdením článku M. Dorata Presentism/Eternalism and Endurantism/Perdurantism: why the unsubstantiality of the first debate implies that of the second je, že dve základné koncepcie pretrvávania jednotlivín v čase sú ekvivalentné (Philosophia Naturalis, Vol. 49, No. 1, str. 25-41, 2012). Presnejšie endurantizmus a perdurantizmus predstavujú dva konceptuálne rozdielne prístupy k pretrvávaniu, no ich ontologické dôsledky sú tie isté. Dorato preto usudzuje, že ich vzájomný spor musí byť len verbálny, pričom podobný postoj zastáva viacero autorov. Cieľom prezentácie je identifikovať nedostatky v Doratovej argumentácii, predovšetkým v jeho chápaní endurantizmu, a preukázať, že ontologické dôsledky zvažovaných koncepcií rovnaké nie sú.


úterý 18. února 2014

PRAVDA - DCERA ČASU: PŮVOD MYŠLENKY POKROKU POZNÁNÍ

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na habilitační přednášku "Pravda dcera času: Původ myšlenky pokroku poznání", kterou prosloví dr. Daniel Špelda (KFI FF ZČU v Plzni). Přednáška se uskuteční v úterý 4. 3. od 14:10 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:
Latinské rčení veritas filia temporis se v novověku začalo užívat jako metafora pro nově se rodící myšlenku pokroku poznání. Tradičně bývá původ této ideje vykládán jako důsledek sekularizace eschatologie. Přednáška však předloží alternativní vysvětlení, podle nějž se myšlenka pokroku v raném novověku vytvořila na základě zkušenosti s nepřiměřeností lidských poznávacích orgánů vůči nezměrnosti řádu přírody. Ukázalo se, že pravda není člověku přístupná kdykoli a bezprostředně, ale že je výsledkem dlouhodobé transgeneranční spolupráce: V 17. a 18. století osamělého teoretika nahradil kolektiv vědců a teleologii přírody vystřídala teleologie dějin směřujících k pravdě.