úterý 17. listopadu 2015

O SITUACI A VÝZNAMU HUMANITNÍCH VĚD V SOUČASNÉM SPOLEČENSKÉM DISKURZU

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "O situaci a významu humanitních věd v současném společenském diskurzu", kterou prosloví dr. Pavel Baran (Katedra filosofie FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 30. 11. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).


pondělí 19. října 2015

VŠI A GULLIVER: OPTICKÁ RELATIVITA V NOVOVĚKU

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Vši a Gulliver: Optická relativita v novověku", kterou prosloví doc. Daniel Špelda (Katedra filosofie FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 2. 11. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

Anotace:
Swiftův román Gulliverovy cesty (1726) bývá většinou interpretován jako satirické dílo, jehož terčem byly sociální, kulturní a politické poměry. Někdy se však zapomíná na to, že některé aspekty jeho vyprávění odrážejí určitá témata, která se ve vědě a filosofii 17. století pojila s pozorováním mikroskopického světa i vesmíru pomocí optických přístrojů. Přednáška se pokusí představit část těchto debat, která se týkala relativity lidského smyslového vnímání a jejích důsledků pro antropologii. Cílem je ukázat, že Swift ve svém románu beletristicky vyjádřil epistemologický otřes způsobený zjištěním, že lidský pohled zobrazuje jen nepatrnou a kontingentní část skutečnosti – a ještě hůře, že ve světě nekonečného zvětšování a zmenšování neexistuje žádný privilegovaný pohled na skutečnost a že postavení člověka v kosmu je bezvýznamné a nahodilé. Cenou za rozvoj nového vědeckého poznání byla ztráta uchopení totality přírody, ztráta pocitu řádu a správné dispozice poměrů.

pondělí 5. října 2015

CESTA MEZI SKYLLOU A CHARYBDOU LOGICKÉ ANALÝZY POSTOJŮ PŘESVĚDČENÍ

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Cesta mezi Skyllou a Charybdou logické analýzy postojů přesvědčení", kterou prosloví doc. Jiří Raclavský (Katedra filosofie FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 19. 10. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

Anotace:
Analýza postojů přesvědčení ("belief attitudes") patří ke klíčovým úkolům epistemologie, logiky i filozofie jazyka. Podle intenzionální (možnosvětové) sémantiky, jež má četné stoupence v řadách epistemických logiků, agentovo přesvědčení je vztahem k propozici P. P je modelována jako možnosvětová propozice. V důsledku je každý agent tzv. implicitně přesvědčen o všech logických důsledcích P, je tedy logicky vševědoucí. Naproti tomu podle hyperintenzionální sémantiky je agent pojímán jako logický prosťáček, neboť žádného takového odvození není schopen – má vztah explicitně pouze k P, jež je modelována určitým hyperintenzionálním způsobem.

V přednášce předložím a obhájím jediný plauzibilní způsob, jak proplout mezi Skyllou a Charybdou, jež tyto nevyhovující, leč paradigmatické přístupy k postojům přesvědčení představují.

úterý 22. září 2015

LOGICKÁ ANALÝZA PŘIROZENÉHO JAZYKA VE SROVNÁNÍ S POJMEM SÉMANTIKY PŘIROZENÉHO JAZYKA

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Logická analýza přirozeného jazyka ve srovnání s pojmem sémantiky přirozeného jazyka", kterou prosloví prof. Pavel Materna (Katedra filosofie FF MU v Brně; Oddělení logiky FLÚ AV ČR). Přednáška se uskuteční v pondělí 5. 10. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

Anotace:
Série logiků a filozofů usilujících o LANL (Logical analysis of Natural Language) řeší jiné problémy než filosofové nebo lingvisté zabývající se sémantikou přirozeného jazyka.

Zásadní rozdíl: V LANL jde o nalezení logické nutnosti, které podléhají důležité vztahy mezi prvky jazykové struktury. Sémantikům jde o obecný popis jevů v sémantice jednotlivých jazyků nebo jevů společných různým jazykům nebo skupinám jazyků. I sémantici objevují zajímavé pravidelnosti, vycházejí však z jiných předpokladů o vztahu jazyka a významu (smyslu) než LANL. 

Úsilí o nalezení nutných vztahů v jazyce bylo napadeno známou Quineovou kritikou Carnapova pokusu. Quine popřel možnost definovat tu složku jazykového významu, kterou Frege nazval smyslem, a pokusil se nahradit logickou analýzu analýzou empirickou. 

Z jiných pozic se o totéž pokusil Wittgenstein („pozdní“), čímž byla zahájena opozice vůči LANL trvající dodnes (Brandom, Peregrin aj.). 

Autor ukazuje, že časté poznámky formulované touto opozicí na adresu LANL jsou buď prostě nedorozuměním (jde o různé problémy), nebo důsledkem filozofického pojetí jazyka, které je prostě neslučitelné s pojetím LANL.

Příspěvek se o této problematice konfliktu dvou pojetí zmiňuje stručně a snaží se spíše o bližší charakteristiku práce LANL. Jsou proto zmíněny některé konkrétní ukázky řešení problému v LANL, je vysvětlen pojem hyperintensionality a zmíněn česko-slovenský příspěvek k LANL (Tichého Transparentní intenzionální logika).

pondělí 13. dubna 2015

OTÁZKY, ODPOVĚDI A PRESUPOZICE

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Otázky, odpovědi a presupozice", kterou prosloví doc. Marie Duží (KI FEI VŠB-TUO). Přednáška se uskuteční v pondělí 27. 4. od 17.30 v posluchárně A11 (FF MU, vchod z Arne Nováka 1).

Anotace:
V přednášce se budu zabývat logickou analýzou empirických otázek, které jsou spojeny s presupozicí. Hlavní idea je tato: V případě, že presupozice dané otázky není pravdivá, pak neexistuje jednoznačná přímá odpověď na otázku a adekvátní úplnou odpovědí je negovaná presupozice. Avšak tato jednoduchá myšlenka je spojena se spoustou problémů. Za prvé, musíme rozlišit mezi pragmatickou a sémantickou presupozicí, tj. mezi presupozicí a pouhým vyplýváním. Za druhé, ukážu, že obecně přijímaná definice presupozice otázky jako propozice, která vyplývá z každé možné odpovědi na otázku, je nepřesná. Přikláním se ke Fregemu a Strawsonovi v tom, že nejdůležitějším testem, zda se jedná opravdu o presupozici, je právě negace, tj. daná presupozice vyplývá jak z kladných tak i negativních odpovědí. Problémem je však to, že negativní odpověď je často víceznačná. Nejednoznačnost je způsobena nerozlišením dvojího způsobu negace, a to negace s úzkým a širokým dosahem. Zatímco negace s úzkým dosahem zachovává presupozici, negace se širokým dosahem zdánlivě presupozici popírá. Nejde však o to, že by popírala existenci presupozice, nýbrž její pravdivost. Proto, chceme-li poskytnout jednoznačnou odpověď, nemůžeme aplikovat negaci se širokým dosahem, a adekvátní úplnou odpovědí je pak právě negovaná presupozice. Dále se budu zabývat nejdůležitějšími typy tzv. spouštěčů presupozic („presupposition triggers“), a to jak v případě otázek rozhodovacích („Yes-No questions“), tak i doplňovacích („Wh-questions“) a alternativních („exclusive-or questions“). Analyzuji případy existenční presupozice, která je dána topic-focus artikulací příslušné tázací věty, dále presupozice spojené s dotazem na průběh či ukončení nějakého děje, presupozice spojené s faktivy, dotazy na příčinu, a dotazy v čase minulém nebo budoucím s referenčním časovým intervalem.


pondělí 30. března 2015

JAN HUS A ČESKÁ REFORMACE

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Jan Hus a česká reformace", kterou prosloví dr. Jiří Svoboda (KFi FF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 13. 4. od 17.30 v posluchárně A11 (FF MU, vchod z Arne Nováka 1).


Anotace:
Úvod přednášky bude věnován vřazení Husovy osobnosti do dobového společenského kontextu, dále pak stručnému obhlédnutí toho, jak byl Hus vnímán v průběhu dalších staletí. Hlavní pozornost bude věnována v zásadě dvěma problémovým liniím. Především podstatě Husova sporu s církví a poté problému tzv. první reformace a jejím projevům v českém prostředí. Stranou nemůže v této souvislosti zůstat Husův vztah k Viklefovi.


pondělí 2. března 2015

ALBERT EINSTEIN: 100 LET OBECNÉ RELATIVITY

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášky k tématu "Albert Einstein: 100 let obecné relativity", které prosloví prof. Josef Krob (KFi FF MU) a prof. Jan Novotný (KFChOV PdF MU). Přednášky se uskuteční v pondělí 30. 3. od 17.30 v posluchárně A11 (FF MU, vchod z Arne Nováka 1).



Anotace prof. Jan Novotný:
Přednáška podá stručný přehled vzniku a vývoje obecné teorie relativity, jejího místa v současné fyzice a perspektiv dalšího vývoje. Speciálně se bude věnovat přesnějšímu vymezení pojmu "obecná relativita", který je v současné fyzice oproti Einsteinovu pojetí poněkud zúžen.
Anotace prof. Josef Krob:
Přednáška bude pokusem o zhodnocení toho, zda nové objevy v moderní kosmologii jsou dostatečně silné na to, aby se měnila i obecná teorie relativity, nebo zda je tato teorie stále ještě schopná pojmout a vysvětlit další nová fakta.


neděle 15. února 2015

MASARYK A RUSKO

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Masaryk a Rusko", kterou prosloví prof. Jan Zouhar (KFi FF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 2. 3. od 17.30 v posluchárně A11 (FF MU, vchod z Arne Nováka 1).

Anotace:
Přednáška se bude věnovat tématu, které Masaryka provázelo celým jeho dílem a životem a ovlivnilo jeho uvažování i praktické politické činy. Pokusí se ukázat na souvislost Masarykova zájmu o Rusko s jeho analýzou krize moderního člověka a s jeho pojetím politiky v období 1. světové války a v letech poválečných. Východiskem úvahy budou zejména Masarykovy spisy Slovanské studie I a Rusko a Evropa.


JARNÍ SEZÓNA 2015

PROGRAM