pondělí 25. listopadu 2013

DARWINISMUS U JOSEFA DURDÍKA A OTAKARA HOSTINSKÉHO

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Darwinismus u Josefa Durdíka a Otakara Hostinského", kterou prosloví doc. Karel Stibral (ředitel Ústavu estetiky a dějin umění FF JU; Katedra environmentálních studií FSS MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 2. 12. od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).
Anotace:
Přednáška se pokusí přiblížit a porovnat darwinismus u J. Durdíka a O. Hostinského. Oba dva byli předními a prvními propagátory darwinismu v Čechách, zejm. v posledních třech dekádách 19. století. Jakkoli na tomto typu evoluční teorie zdůrazňovali především boj o život a chápali ho jako hlavní sílu evoluce, jejich začlenění do vlastního díla i pojetí se značně liší. Zatímco Durdík chápal darwinismus především jako přelomovou a paradigmatickou změnu uvnitř biologie samotné a odmítal pokusy aplikovat teorii přírodního výběru na etiku a vůbec lidskou kulturu, Hostinský se pokusil ho začlenit do vlastních estetických teorií. Zejm. ve svých dvou textech Darwin a drama a Disonance se pokusil aplikovat darwinismus na teorii umění a estetiku. V přednášce budou ale načrtnuty též rozdíly chápání teorie přírodního výběru mezi těmito dvěma mysliteli a Darwinem samotným. Okrajově bude též polemizováno s Rádlovou kritikou jejich chápání darwinismu.


pátek 22. listopadu 2013

JEDEN SPRÁVNÝ POPIS, POHLED BOŽÍHO OKA A POHLED ODNIKUD: POKUS O OBHAJOBU ONTOLOGICKÉHO REALISMU

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na habilitační přednášku "Jeden správný popis, pohled Božího oka a pohled odnikud: pokus o obhajobu ontologického realismu", kterou pod záštitou JF prosloví dr. Tomáš Marvan (Oddělení pro studium novověké racionality FLÚ AV ČR). Přednáška se uskuteční mimořádně v úterý 3. 12. od 15:50 v posluchárně K12 (FF MU, budova K, Veveří 28, Brno).

Anotace:
V přednášce představím některé argumenty proti ontologickému realismu, zejména známou Putnamovu úvahu o nemožnosti dosáhnout „pohledu Božího oka“, a předvedu jejich nedostatečnost. Rovněž se pokusím ukázat, že pokud jí dáme přiměřený obsah, můžeme obhájit představu jednoho správného popisu světa. Tato představa, jež se dobře snoubí s Nagelovou metaforou „pohledu odnikud“, je pro kritiky realismu, zejména pro relativistické konstruktivisty, zcela nepřijatelná. Jejich vlastní argumenty však tuto představu spíše podporují než vyvracejí.

úterý 5. listopadu 2013

EXPERIMENTÁLNÍ VÝZKUM NÁBOŽENSTVÍ: BUDOVÁNÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU KOGNITIVNÍ RELIGIONISTIKY

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Experimentální výzkum náboženství: Budování výzkumného programu kognitivní religionistiky", kterou prosloví Mgr. Radek Kundt (Ústav religionistiky FF MU; LEVYNA). Přednáška se uskuteční v pondělí 18. 11. od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).
Anotace:
Kognitivní věda o náboženství patří v současné religionistice mezi proudy s nejprogresivnějším výzkumným programem. Do religionistického bádání začíná aktivněji pronikat již od devadesátých let dvacátého století a vystupuje jako kritika těch přístupů, které nakládají s náboženstvím jako s jevem sui generis, tedy s něčím, co je zásadním způsobem odlišné od ostatních lidských činností a co tudíž vyžaduje i jedinečný přístup. V protikladu k nim tvrdí, že náboženství není v podstatných rysech jiné než ostatní kulturní projevy člověka a prosazuje takový přístup, který jej bude chápat jako poznatelný jev, který je přístupný redukcionistickému vědeckému zkoumání i metodám používaným v jiných vědních oblastech (interdisciplinarita; experimentální paradigma). Náboženství je v jejím pohledu přirozený fenomén (naturalismus), který vyvěrá z evolučně vyvinutého lidského mozku a jeho mechanismů (evoluční teoretizování). Ve svém příspěvku nastíním základní teoretické principy kognitivní vědy o náboženství, o kterých panuje v současnosti nejširší konsenzus. Patří mezi ně a) upřednostňování vysvětlení a vysvětlujících teorií před interpretativními, b) uchopování náboženství jako syntetické kategorie pokrývající široké pole fenoménů, kterou je třeba rozložit na její základní stavební prvky a ty vystavit vědeckému zkoumání samostatně a odděleně, c) začlenění metod používaných ke zkoumání jakýchkoliv jiných nenáboženských jevů, nebo např. d) že dobrým místem odkud takováto zkoumání náboženství začít je lidský kognitivní systém, protože náboženství je kulturní jev a jako takové by bez lidské kognice neexistovalo. Argumentovat budu pro to, že je nejenom možné, ale i užitečné, používat i při studiu kulturních jevů, jako jsou náboženské kolektivní ritualizované akce, kvantifikaci a jako ilustraci použiji vlastní laboratorní výzkum o vlivu fyziologické excitace na sociální chování.


pondělí 21. října 2013

AXIOLOGIE SOUDOBÉ FYZIKY

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Axiologie soudobé fyziky", kterou prosloví dr. Lukáš Zámečník (Katedra filozofie FF UP). Přednáška se uskuteční v pondělí 4. 11. od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:
Příspěvek se zabývá hodnocením proměny axiologie současných fyzikálních teorií, které směřují za rámec standardního modelu fyziky (M-teorie, inflační kosmologie ad.). Teoretická fyzika posledních sto let těžila z úzké vazby, která leží mezi zákony zachování fyziky a speciálním typem symetrií v matematice (kvantová elektrodynamika, kvantová chromodynamika, SUSY ad.). Požadavek matematické ucelenosti a konzistence teoretického systému oslabuje v současné fyzice tradiční autonomii na matematice a v některých případech vede dokonce k prohlášením, že fyzika vstupuje do postempirické fáze svého vývoje. Některé současné fyzikální teorie připomínají spíše než testovatelné vědecké hypotézy spekulace středověkých metafyziků. Příspěvek zkoumá možnost, zda to není symptom potřeby změny vědeckého výzkumného programu fyziky.


pondělí 7. října 2013

FILOSOFICKÉ PROBLÉMY ANGAŽOVANÉHO UMĚNÍ

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Filosofické problémy angažovaného umění", kterou prosloví Mgr. Jan Brdíčko (Seminář estetiky FF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 21. 10. od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:
Příspěvek diskutuje užitečnost pojmu angažovaného umění v souvislosti s problematikou ontologie uměleckého díla a definice umění. Udržitelnost pojmu angažovaného umění je diskutována z různých pozic: realismu, nominalismu, ontologického kontextualismu, kognitivismu atd. Neschopnost řešit otázky povahy a identity uměleckého díla přináší závažné konsekvence pro uměleckou tvorbu a institucionální praxi. Cílem příspěvku je tedy analyzovat vybrané argumenty jednotlivých koncepcí angažovaného umění a také poukázat úskalí pro praxi vyplývající z neschopnosti vymezit angažované umění.

úterý 24. září 2013

PODZIMNÍ SEZÓNA 2013 (doplnění)

S radostí vám oznamujeme, že program brněnské pobočky JF je již v současnosti kompletní - 21. 10. se můžete těšit na vystoupení Mgr. Jana Brdíčka (Seminář estetiky FF MU).

PROGRAM:
23. 9. - Mgr. Stanislav Laga (KFI FF MU);
7. 10. - dr. Dagmar Pichová (KFI FF MU);
21. 10. - Mgr. Jan Brdíčko (SE FF MU);
4. 11. - dr. Lukáš Zámečník (KFI FF UP);
18. 11. - Mgr. Radek Kundt (Ústav religionistiky FF MU, LEVYNA);
2. 12. - doc. Karel Stibral (Katedra environmentálních studií FSS MU).

pondělí 23. září 2013

DENIS DIDEROT: FILOZOF PROTI AUTORITÁM

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás při příležitosti oslav 300. výročí narození Denise Diderota dovoluje pozvat na přednášku "Denis Diderot: Filozof proti autoritám", kterou prosloví dr. Dagmar Pichová (KFI FF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 7. 10. od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:
Vzhledem k silnému vlivu cenzury bylo pro autory Diderotovy doby nutné zaujmout strategii, která by vedla k co nejmenšímu zásahu do chystaných publikací. Ve své přednášce se zaměřím především na projekt Encyklopedie, jejíž vydávání bylo doprovázeno neustálým zápolením se zákazy a omezeními. Dále představím Diderotovu obhajobu filozofů, jež úzce souvisela se snahou vyrovnat se s tlakem cenzury a s vymezením osvícenského projektu encyklopedistů. Diderotovu strategii srovnám s názory a aktivitami jiných encyklopedistů, zejména s přístupem Voltaira a d’Alemberta.

pondělí 9. září 2013

NIETZSCHE O RÉTORICE (1873-1879)

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Nietzsche o rétorice (1873-1879)", kterou prosloví Mgr. Stanislav Laga (KFI FF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 23. 9. od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).
Anotace:
Není náhodou, že principy autoreflexivnosti, sebetematizace a sebekonceptualizace, které Nietzsche ohlásil již v programové eseji O pravdě a lži ve smyslu nikoliv morálním (1873), podrobil detailní analýze i ve své první velké práci Lidské, příliš lidské (1878, 1879). Intelektuální spřízněnost obou textů je založena na kooptaci sémiotiky německého jazykovědce a filosofa, Humboldtova nepřímého žáka, Gustava Gerbera; díky jeho práci Řeč jako umění (1871) si Nietzsche dokázal uvědomit, jak důležitou roli hraje jazyk při konstituci osobní zkušenosti, kterou v důsledku toho již nelze nadále pojímat jako mimetickou simulaci okolní reality. Tato Nietzschova strategie obsahuje citelný subverzní faktor proti racionálně kontrolovatelné scientistické logice diskurzu a současně otevírá dokořán dveře hypertrofii různých stylistických prostředků a figur, které dopomohou k radikálnímu ozvláštnění jazyka.

(Autor se po úvaze rozhodl vytvořit stravitelnější verzi anotace.)
Není náhodou, že problematika jazyka a jeho vlivu na psychologický rozvoj lidské mysli, kterou se Nietzsche zabýval již v programové eseji O pravdě a lži ve smyslu nikoliv morálním (1873), dostala prostor i v jeho první velké práci Lidské, příliš lidské (1878, 1879). Intelektuální spřízněnost obou textů je založena na přijetí sémiotiky německého jazykovědce a filosofa, Humboldtova nepřímého žáka, Gustava Gerbera; díky jeho práci Řeč jako umění (1871) si Nietzsche dokázal uvědomit, jak důležitou roli hraje jazyk při konstituci osobní zkušenosti, kterou v důsledku toho již nelze nadále pojímat jako věrnou kopii okolní reality. Tato Nietzschova strategie se staví proti všem klasicistním snahám omezovat bohatství jazyka a současně otevírá dveře dokořán jakýmkoliv možnostem zintenzivnění vnímání řeči.


pátek 6. září 2013

PODZIMNÍ SEZÓNA 2013

Brněnská pobočka Jednoty filosofické si vás dovoluje pozvat na svou podzimní sezónu a představit vám předběžný harmonogram vystoupení. Opět se můžete těšit na tématicky různorodou směsici přednášejících - na své si přijdou nejenom příznivci dějin filosofie nebo filosofie fyziky. A co víc - budeme slavit! A co že to budeme slavit? Nechte se překvapit...

Přednášky se budou opět tradičně konat v liché pondělky od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno). Názvy jednotlivých vystoupení a jejich anotace budou zveřejněny vždy zhruba 14 dní předem.

PŘEDBĚŽNÝ HARMONOGRAM:
23. 9. - Mgr. Stanislav Laga (KFI FF MU);
7. 10. - dr. Dagmar Pichová (KFI FF MU);
21. 10. - termín v jednání;
4. 11. - dr. Lukáš Zámečník (KFI FF UP);
18. 11. - Mgr. Radek Kundt (Ústav religionistiky FF MU, LEVYNA);
2. 12. - doc. Karel Stibral (Katedra environmentálních studií FSS MU).

(Harmonogram přednášek je předběžný, v závislosti na potřebách přednášejících se může změnit. Taková případná změna by však byla ohlášena s dostatečným předstihem.)

pátek 26. dubna 2013

PRAKTICKÉ ASPEKTY OSOBNÍ IDENTITY

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Praktické aspekty osobní identity", kterou prosloví dr. Radim Bělohrad (KFI FF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 6. 5. od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).
Anotace:
V současné debatě o osobní identitě se ukazuje, že podmínkou adekvátnosti teorie osobní identity je její schopnost zdůvodnit naše praktické postoje a zájmy jako zodpovědnost, kompenzace a přežití. Zdá se, že žádná ze současných teorií identity tyto zájmy zdůvodnit nedokáže. Současní badatelé tedy upouští od hluboce zakořeněné představy, že je to právě osobní identita, na které mají být tyto naše praktiky založeny. Pokud se ovšem vzdáme osobní identity, jak lze tyto praktiky zdůvodnit? V přednášce budou představeny některé současné pokusy o odpověď na tuto otázku.

pondělí 15. dubna 2013

LIBERALISMUS A MORÁLNÍ RELATIVISMUS

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Liberalismus a morální relativismus", kterou prosloví dr. Tomáš Sobek (Katedra právní teorie PrF MU a Ústav státu a práva AV ČR). Přednáška se uskuteční v pondělí 22. 4. od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:
Žijeme v morálně pluralistické společnosti, pro kterou je typická tzv. rozumná neshoda (reasonable disagreement) v morálních názorech, tedy neshoda, která dlouhodobě odolává i velmi důkladné argumentaci mezi vzájemně vstřícnými a dobře informovanými oponenty. Nejde přitom jen o to, že se aktuálně neshodneme na tom, co je morálně správné. Významnější je skutečnost, že argumentační diskuze v morálních otázkách nemá tendenci konvergovat ke konsenzu, spíše má naopak tendenci divergovat ke stále větší názorové pluralitě. Široký morální konsenzus je typický spíše pro totalitní režimy jedné vynucované Pravdy než pro liberální demokracie s otevřeným diskurzem. Jestliže chceme v kontextu liberální demokracie legitimizovat politický a právní systém, nemůžeme přitom vycházet z určité partikulární koncepce dobra, ale musíme argumentovat způsobem, který bude neutrální vzhledem k rozmanitým koncepcím politické morálky. Z hlediska teorie práva to znamená právní pozitivismus.

úterý 2. dubna 2013

PSYCHOLOGIE PŘESVĚDČOVÁNÍ PRO FILOSOFY

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Psychologie přesvědčování pro filosofy", kterou prosloví dr. Stanislav Gálik (Psychologický ústav FF MU a Katedra psychologie FSS MU). Přednáška se uskuteční mimořádně v úterý 16. 4. od 17:30 v posluchárně G24 (FF MU, Gorkého 7, Brno).

Anotace:
Na přesvědčování lze nahlížet z pohledu psychologa, ekonoma, marketéra, politika a z mnoha dalších úhlů pohledu. Pohled filosofický je ale bohužel značně nedoceněn a hlavně málo diskutován. Cílem přednášky je nastínit současný stav psychologie přesvědčování a nabídnout prostor pro diskuzi z pohledu filosofického.
    Jedna oblast psychologie přesvědčování dokáže nalézt odpověď právě ve spolupráci s filosofickou myslí, a to v oblasti etiky. K etice přesvědčování lze zaujmout mnoho perspektiv a právě tato přednáška bude prostorem pro sdílení těchto perspektiv.

úterý 26. března 2013

MODIFIKOVÁNÍ ČLOVĚKA POMOCÍ BIOTECHNOLOGIÍ

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Modifikování člověka pomocí biotechnologií", kterou prosloví doc. Josef Kuře (Ústav lékařské etiky LF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 8. 4. od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:
V úvodu přednášky budou nastíněny dva koncepty modifikování člověka (human enhancement). Po terminologickém a koncepčním vyjasnění enhancementu budou předvedeny jednotlivé úrovně, na nichž je enhancement možný. Následně budou vyloženy 4 oblasti modifikování člověka. V závěru pak budou zmíněny výzvy, které s sebou technologické modifikování člověka přináší.

pondělí 11. března 2013

F. A. HAYEK: NÁBOŽENSTVÍ, SVOBODA A LIBERALISMUS

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "F. A. Hayek: Náboženství, svoboda a liberalismus", kterou prosloví Ing. Vladan Hrdlička (KFI FF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 25. 3. od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).


Anotace:
Friedrich August Hayek patří mezi přední myslitele liberalismu, širší veřejnosti je znám jako ekonom proudu laissez-faire. Dominantní část Hayekových prací ovšem leží za hranicemi ekonomie a má filosofický charakter. Přednáška chce posluchačům nabídnout vhled do filosofie F. A. Hayeka s její recepcí v českém prostředí. Hayekova filosofie bude na přednášce diskutována s ohledem k jeho názorům na náboženství, morálku a liberalismus. Autor si také přednáškou klade za cíl upozornit na méně známé Hayekovy názory a jejich interpretaci.