MEZE SEBEKONSTITUCE

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Meze sebekonstituce", kterou prosloví dr. Radim Bělohrad (Katedra filosofie FF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 11. 4. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

Anotace:
Přednáška se zaměří na tzv. subjektivní teorie osobní identity, podle kterých je osobní identita produktem lidské sebekonstituce. Představím tři současné teorie sebekonstituce a na základě textové evidence předložím dvě možné interpretace těchto teorií. Podle jedné interpretace poskytují tyto teorie kritérium tzv. numerické identity osob. Podle druhé jde o praktickou či morální identitu osob. Cílem přednášky je za prvé zpochybnit, že tyto teorie mohou poskytnout kritérium numerické identity, a ukázat, že je naopak musí předpokládat. Následně se pokusím ukázat, že tyto teorie ani neposkytují zajímavou definici praktické identity, protože nedokáží přijatelně zdůvodnit celou řadu našich postojů, které identitu předpokládají. Důsledkem těchto argumentů bude poznatek, že ani naše numerická identita, ani naše identita praktická není produktem sebekonstituce.

FILOSOFIE A ENVIRONMENTÁLNÍ KRIZE – NEEXISTENCE BRAZÍLIE A JEJÍ DŮSLEDKY

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Filosofie a environmentální krize – neexistence Brazílie a její důsledky", kterou prosloví doc. Bohuslav Binka (Katedra environmentálních studií FSS MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 21. 3. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

Anotace:

J. F. HERBART A ČESKÁ FILOZOFIE

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "J. F. Herbart a česká filozofie", kterou prosloví prof. Jan Zouhar (Katedra filosofie FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 29. 2. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

Anotace:
Herbartova filozofie byla střízlivá, věcná, se smyslem pro empirii a praxi, vyznačovala se nechutí ke spekulacím, odmítala německý klasický idealismus (zejména Hegela) a vracela se k předkantovské filozofii. V české filozofii měl herbartismus rozhodující vliv v 2. polovině 19. století, kdy jeho představitelém působili na pražské univerzitě (G. A. Lindner, Josef Dastich, Josef Durdík, Otakar Hostinský).

O SITUACI A VÝZNAMU HUMANITNÍCH VĚD V SOUČASNÉM SPOLEČENSKÉM DISKURZU

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "O situaci a významu humanitních věd v současném společenském diskurzu", kterou prosloví dr. Pavel Baran (Katedra filosofie FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 30. 11. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

VŠI A GULLIVER: OPTICKÁ RELATIVITA V NOVOVĚKU

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Vši a Gulliver: Optická relativita v novověku", kterou prosloví doc. Daniel Špelda (Katedra filosofie FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 2. 11. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

Anotace:

Swiftův román Gulliverovy cesty (1726) bývá většinou interpretován jako satirické dílo, jehož terčem byly sociální, kulturní a politické poměry. Někdy se však zapomíná na to, že některé aspekty jeho vyprávění odrážejí určitá témata, která se ve vědě a filosofii 17. století pojila s pozorováním mikroskopického světa i vesmíru pomocí optických přístrojů. Přednáška se pokusí představit část těchto debat, která se týkala relativity lidského smyslového vnímání a jejích důsledků pro antropologii. Cílem je ukázat, že Swift ve svém románu beletristicky vyjádřil epistemologický otřes způsobený zjištěním, že lidský pohled zobrazuje jen nepatrnou a kontingentní část skutečnosti – a ještě hůře, že ve světě nekonečného zvětšování a zmenšování neexistuje žádný privilegovaný pohled na skutečnost a že postavení člověka v kosmu je bezvýznamné a nahodilé. Cenou za rozvoj nového vědeckého poznání byla ztráta uchopení totality přírody, ztráta pocitu řádu a správné dispozice poměrů.

CESTA MEZI SKYLLOU A CHARYBDOU LOGICKÉ ANALÝZY POSTOJŮ PŘESVĚDČENÍ

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Cesta mezi Skyllou a Charybdou logické analýzy postojů přesvědčení", kterou prosloví doc. Jiří Raclavský (Katedra filosofie FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 19. 10. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

Anotace:

Analýza postojů přesvědčení ("belief attitudes") patří ke klíčovým úkolům epistemologie, logiky i filozofie jazyka. Podle intenzionální (možnosvětové) sémantiky, jež má četné stoupence v řadách epistemických logiků, agentovo přesvědčení je vztahem k propozici P. P je modelována jako možnosvětová propozice. V důsledku je každý agent tzv. implicitně přesvědčen o všech logických důsledcích P, je tedy logicky vševědoucí. Naproti tomu podle hyperintenzionální sémantiky je agent pojímán jako logický prosťáček, neboť žádného takového odvození není schopen – má vztah explicitně pouze k P, jež je modelována určitým hyperintenzionálním způsobem.

V přednášce předložím a obhájím jediný plauzibilní způsob, jak proplout mezi Skyllou a Charybdou, jež tyto nevyhovující, leč paradigmatické přístupy k postojům přesvědčení představují.

LOGICKÁ ANALÝZA PŘIROZENÉHO JAZYKA VE SROVNÁNÍ S POJMEM SÉMANTIKY PŘIROZENÉHO JAZYKA

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Logická analýza přirozeného jazyka ve srovnání s pojmem sémantiky přirozeného jazyka", kterou prosloví prof. Pavel Materna (Katedra filosofie FF MU v Brně; Oddělení logiky FLÚ AV ČR). Přednáška se uskuteční v pondělí 5. 10. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

Anotace:

Série logiků a filozofů usilujících o LANL (Logical analysis of Natural Language) řeší jiné problémy než filosofové nebo lingvisté zabývající se sémantikou přirozeného jazyka.

Zásadní rozdíl: V LANL jde o nalezení logické nutnosti, které podléhají důležité vztahy mezi prvky jazykové struktury. Sémantikům jde o obecný popis jevů v sémantice jednotlivých jazyků nebo jevů společných různým jazykům nebo skupinám jazyků. I sémantici objevují zajímavé pravidelnosti, vycházejí však z jiných předpokladů o vztahu jazyka a významu (smyslu) než LANL. 

Úsilí o nalezení nutných vztahů v jazyce bylo napadeno známou Quineovou kritikou Carnapova pokusu. Quine popřel možnost definovat tu složku jazykového významu, kterou Frege nazval smyslem, a pokusil se nahradit logickou analýzu analýzou empirickou. 

Z jiných pozic se o totéž pokusil Wittgenstein („pozdní“), čímž byla zahájena opozice vůči LANL trvající dodnes (Brandom, Peregrin aj.). 

Autor ukazuje, že časté poznámky formulované touto opozicí na adresu LANL jsou buď prostě nedorozuměním (jde o různé problémy), nebo důsledkem filozofického pojetí jazyka, které je prostě neslučitelné s pojetím LANL.

Příspěvek se o této problematice konfliktu dvou pojetí zmiňuje stručně a snaží se spíše o bližší charakteristiku práce LANL. Jsou proto zmíněny některé konkrétní ukázky řešení problému v LANL, je vysvětlen pojem hyperintensionality a zmíněn česko-slovenský příspěvek k LANL (Tichého Transparentní intenzionální logika).