MASARYK A RUSKO

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Masaryk a Rusko", kterou prosloví prof. Jan Zouhar (KFi FF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 2. 3. od 17.30 v posluchárně A11 (FF MU, vchod z Arne Nováka 1).

Anotace:

Přednáška se bude věnovat tématu, které Masaryka provázelo celým jeho dílem a životem a ovlivnilo jeho uvažování i praktické politické činy. Pokusí se ukázat na souvislost Masarykova zájmu o Rusko s jeho analýzou krize moderního člověka a s jeho pojetím politiky v období 1. světové války a v letech poválečných. Východiskem úvahy budou zejména Masarykovy spisy Slovanské studie I a Rusko a Evropa.

JARNÍ SEZÓNA 2015

PROGRAM

• 2. 3. po. od 17.30 (A11)
  prof. PhDr. Jan Zouhar, CSc. (KFi FF MU): Masaryk a Rusko
• 30. 3. po. od 17.30 (A11)
  prof. PhDr. Josef Krob, CSc. (KFi FF MU)
  prof. RNDr. Jan Novotný, CSc.
  téma: Albert Einstein: 100 let obecné relativity
• 13. 4. po. od 17.30 (A11)
  PhDr. Jiří Svoboda, CSc. (KFi FF MU): Jan Hus a česká reformace
• 27. 4. po. od 17.30 (A11)Doc. RNDr. Marie Duží, CSc. (KI FEI VŠB-TUO): Otázky, odpovědi a presupozice

EDMUND CAMPION, JOHN CASE... A SHAKESPEARE: OXFORDSKÝ ARISTOTELISMUS KONCE XVI. VĚKU A JEHO PŮSOBIVOST

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Edmund Campion, John Case... a Shakespeare: Oxfordský aristotelismus konce XVI. věku a jeho působivost", kterou prosloví prof. Petr Osolsobě (Seminář estetiky FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 1. 12. od 17:30 v posluchárně J21 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:

Edmund Campion (1540-1581), básník, filosof a teolog vyrůstal v Oxfordu a později vyučoval Aristotelovu filosofii na Klementinské koleji v Praze mezi léty 1574-1580; jeho přednášky se zachovaly v zápisech Adama z Vinoře v knihovně Pražské kapituly (cca 1500 stran MSS!). Campionův mladší spolužák ze St John´s College, John Case, zůstal v Oxfordu a silně působil svými výklady Etiky Nikomachovy, Politiky, Topik a logických spisů v 80.- 90. letech. Oba ovlivnili umění Williama Shakespeara. V čem? A v čem tkví filosofická hodnota raně novověkého aristotelismu v době, kdy sílila i jeho kritika?

OTÁZKY BEZ ODPOVĚDÍ

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Otázky bez odpovědí", kterou prosloví dr. Jakub Mácha (Katedra filosofie FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 3. 11. od 17:30 v posluchárně J21 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:

Kantova Kritika čistého rozumu začíná antropologickým pozorováním, že lidský rozum je zatěžován otázkami, které nemůže odmítnout, na které ale ani nemůže odpovědět. Následuje diagnóza: Odpovědi na tyto otázky překračují veškerou schopnost lidského rozumu. Kant navrhuje radikální řešení: Rozum musí zůstat omezen v hranicích možného poznání. To ale v žádném případě neznamená, že tyto otázky přestanou rozum zatěžovat. Také Wittgenstein přiznává, že si lidé mohou pokládat otázky, na které není odpovědí. Cíl jeho filosofie je ale terapeutický, spočívá totiž v osvobození člověka od otázek, na něž by marně hledal odpovědi. Osvobození je dosaženo tak, že je poukázáno na vnitřní rozpory v otázkách samých.

Na přání přednášejícího nebyla pořizována fotodokumentace.

ORGANISMUS JAKO KRIZOVÝ BOD VŠECH DOSAVADNÍCH ONTOLOGIÍ

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Organismus jako krizový bod všech dosavadních ontologií", kterou prosloví prof. Jiří Vácha (Ústav patologické fyziologie LF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 20. 10. od 17:30 v posluchárně J21 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:

Empirická biologie není metodologicky zařízená na to, aby mohla říci o životě všechno. Vládnoucí selekcionismus byl samotnými biology silně zideologizován, ale je zároveň jinými biology odkazován do mezí. Je čas uznat, že navzdory učebnicovým definicím je hlavním znakem organického života schopnost mít prožitky. My lidé jako „vtělená subjektovost“ máme průzor do subjektovosti ostatních živých bytostí. Tak se stává filosofický problém animálního života především problémem vztahu prožitkovosti a tělesnosti, „těžkým problémem vědomí“. Fenomény vnitřní zkušenosti se nedají převést na fenomény smyslové zkušenosti, a proto z diskuse vypadá důsledný fyzikalismus. Zůstává emergentismus, panpsychismus a aristotelismus, z nichž žádný však zatím nepřinesl hladké řešení „těžkého problému“. Filosofický úkol první velikosti trvá.

SOUČASNOST STARÝCH OTÁZEK

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Současnost starých otázek", kterou prosloví prof. Josef Krob (Katedra filosofie FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 6. 10. od 17:30 v posluchárně J21 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:

Hmota, čas a prostor a proměny jejich chápání v důsledku objevů posledních desetiletí.

PODZIMNÍ SEZÓNA 2014

Brněnská pobočka Jednoty filosofické si vás dovoluje pozvat na svou podzimní sezónu 2014 a představit vám svůj program. Opět se můžete těšit na tématicky různorodou směsici přednášejících!

Přednášky se budou znovu tradičně konat v liché pondělky od 17:30 v posluchárně J21 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno). Anotace přednášek budou zveřejněny vždy zhruba 14 dní předem.

PŘEDBĚŽNÝ HARMONOGRAM:

6. 10.     prof. PhDr. Josef Krob, CSc. (Katedra filosofie FF MU): Současnost starých otázek;

20. 10.   prof. MUDr. Jiří Vácha, DrSc. (Ústav patologické fyziologie LF MU): Organismus jako krizový bod všech dosavadních ontologií;

3. 11.     TBA

1. 12.     prof. PhDr. Petr Osolsobě, Ph.D. (Seminář estetiky FF MU): Edmund Campion, John Case... a Shakespeare: Oxfordský aristotelismus konce XVI. věku a jeho působivost.