JAN HUS A ČESKÁ REFORMACE

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Jan Hus a česká reformace", kterou prosloví dr. Jiří Svoboda (KFi FF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 13. 4. od 17.30 v posluchárně A11 (FF MU, vchod z Arne Nováka 1).

Anotace:

Úvod přednášky bude věnován vřazení Husovy osobnosti do dobového společenského kontextu, dále pak stručnému obhlédnutí toho, jak byl Hus vnímán v průběhu dalších staletí. Hlavní pozornost bude věnována v zásadě dvěma problémovým liniím. Především podstatě Husova sporu s církví a poté problému tzv. první reformace a jejím projevům v českém prostředí. Stranou nemůže v této souvislosti zůstat Husův vztah k Viklefovi.

ALBERT EINSTEIN: 100 LET OBECNÉ RELATIVITY

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášky k tématu "Albert Einstein: 100 let obecné relativity", které prosloví prof. Josef Krob (KFi FF MU) a prof. Jan Novotný (KFChOV PdF MU). Přednášky se uskuteční v pondělí 30. 3. od 17.30 v posluchárně A11 (FF MU, vchod z Arne Nováka 1).

Anotace prof. Jan Novotný:

Přednáška podá stručný přehled vzniku a vývoje obecné teorie relativity, jejího místa v současné fyzice a perspektiv dalšího vývoje. Speciálně se bude věnovat přesnějšímu vymezení pojmu "obecná relativita", který je v současné fyzice oproti Einsteinovu pojetí poněkud zúžen.

Anotace prof. Josef Krob:

Přednáška bude pokusem o zhodnocení toho, zda nové objevy v moderní kosmologii jsou dostatečně silné na to, aby se měnila i obecná teorie relativity, nebo zda je tato teorie stále ještě schopná pojmout a vysvětlit další nová fakta.

MASARYK A RUSKO

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Masaryk a Rusko", kterou prosloví prof. Jan Zouhar (KFi FF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 2. 3. od 17.30 v posluchárně A11 (FF MU, vchod z Arne Nováka 1).

Anotace:

Přednáška se bude věnovat tématu, které Masaryka provázelo celým jeho dílem a životem a ovlivnilo jeho uvažování i praktické politické činy. Pokusí se ukázat na souvislost Masarykova zájmu o Rusko s jeho analýzou krize moderního člověka a s jeho pojetím politiky v období 1. světové války a v letech poválečných. Východiskem úvahy budou zejména Masarykovy spisy Slovanské studie I a Rusko a Evropa.

JARNÍ SEZÓNA 2015

PROGRAM

• 2. 3. po. od 17.30 (A11)
  prof. PhDr. Jan Zouhar, CSc. (KFi FF MU): Masaryk a Rusko
• 30. 3. po. od 17.30 (A11)
  prof. PhDr. Josef Krob, CSc. (KFi FF MU)
  prof. RNDr. Jan Novotný, CSc.
  téma: Albert Einstein: 100 let obecné relativity
• 13. 4. po. od 17.30 (A11)
  PhDr. Jiří Svoboda, CSc. (KFi FF MU): Jan Hus a česká reformace
• 27. 4. po. od 17.30 (A11)Doc. RNDr. Marie Duží, CSc. (KI FEI VŠB-TUO): Otázky, odpovědi a presupozice

EDMUND CAMPION, JOHN CASE... A SHAKESPEARE: OXFORDSKÝ ARISTOTELISMUS KONCE XVI. VĚKU A JEHO PŮSOBIVOST

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Edmund Campion, John Case... a Shakespeare: Oxfordský aristotelismus konce XVI. věku a jeho působivost", kterou prosloví prof. Petr Osolsobě (Seminář estetiky FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 1. 12. od 17:30 v posluchárně J21 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:

Edmund Campion (1540-1581), básník, filosof a teolog vyrůstal v Oxfordu a později vyučoval Aristotelovu filosofii na Klementinské koleji v Praze mezi léty 1574-1580; jeho přednášky se zachovaly v zápisech Adama z Vinoře v knihovně Pražské kapituly (cca 1500 stran MSS!). Campionův mladší spolužák ze St John´s College, John Case, zůstal v Oxfordu a silně působil svými výklady Etiky Nikomachovy, Politiky, Topik a logických spisů v 80.- 90. letech. Oba ovlivnili umění Williama Shakespeara. V čem? A v čem tkví filosofická hodnota raně novověkého aristotelismu v době, kdy sílila i jeho kritika?

OTÁZKY BEZ ODPOVĚDÍ

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Otázky bez odpovědí", kterou prosloví dr. Jakub Mácha (Katedra filosofie FF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 3. 11. od 17:30 v posluchárně J21 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:

Kantova Kritika čistého rozumu začíná antropologickým pozorováním, že lidský rozum je zatěžován otázkami, které nemůže odmítnout, na které ale ani nemůže odpovědět. Následuje diagnóza: Odpovědi na tyto otázky překračují veškerou schopnost lidského rozumu. Kant navrhuje radikální řešení: Rozum musí zůstat omezen v hranicích možného poznání. To ale v žádném případě neznamená, že tyto otázky přestanou rozum zatěžovat. Také Wittgenstein přiznává, že si lidé mohou pokládat otázky, na které není odpovědí. Cíl jeho filosofie je ale terapeutický, spočívá totiž v osvobození člověka od otázek, na něž by marně hledal odpovědi. Osvobození je dosaženo tak, že je poukázáno na vnitřní rozpory v otázkách samých.

Na přání přednášejícího nebyla pořizována fotodokumentace.

ORGANISMUS JAKO KRIZOVÝ BOD VŠECH DOSAVADNÍCH ONTOLOGIÍ

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Organismus jako krizový bod všech dosavadních ontologií", kterou prosloví prof. Jiří Vácha (Ústav patologické fyziologie LF MU v Brně). Přednáška se uskuteční v pondělí 20. 10. od 17:30 v posluchárně J21 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:

Empirická biologie není metodologicky zařízená na to, aby mohla říci o životě všechno. Vládnoucí selekcionismus byl samotnými biology silně zideologizován, ale je zároveň jinými biology odkazován do mezí. Je čas uznat, že navzdory učebnicovým definicím je hlavním znakem organického života schopnost mít prožitky. My lidé jako „vtělená subjektovost“ máme průzor do subjektovosti ostatních živých bytostí. Tak se stává filosofický problém animálního života především problémem vztahu prožitkovosti a tělesnosti, „těžkým problémem vědomí“. Fenomény vnitřní zkušenosti se nedají převést na fenomény smyslové zkušenosti, a proto z diskuse vypadá důsledný fyzikalismus. Zůstává emergentismus, panpsychismus a aristotelismus, z nichž žádný však zatím nepřinesl hladké řešení „těžkého problému“. Filosofický úkol první velikosti trvá.