PODZIMNÍ SEZÓNA 2013 (doplnění)

S radostí vám oznamujeme, že program brněnské pobočky JF je již v současnosti kompletní - 21. 10. se můžete těšit na vystoupení Mgr. Jana Brdíčka (Seminář estetiky FF MU).

PROGRAM:
23. 9. - Mgr. Stanislav Laga (KFI FF MU);
7. 10. - dr. Dagmar Pichová (KFI FF MU);
21. 10. - Mgr. Jan Brdíčko (SE FF MU);
4. 11. - dr. Lukáš Zámečník (KFI FF UP);
18. 11. - Mgr. Radek Kundt (Ústav religionistiky FF MU, LEVYNA);
2. 12. - doc. Karel Stibral (Katedra environmentálních studií FSS MU).

DENIS DIDEROT: FILOZOF PROTI AUTORITÁM

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás při příležitosti oslav 300. výročí narození Denise Diderota dovoluje pozvat na přednášku "Denis Diderot: Filozof proti autoritám", kterou prosloví dr. Dagmar Pichová (KFI FF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 7. 10. od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:

Vzhledem k silnému vlivu cenzury bylo pro autory Diderotovy doby nutné zaujmout strategii, která by vedla k co nejmenšímu zásahu do chystaných publikací. Ve své přednášce se zaměřím především na projekt Encyklopedie, jejíž vydávání bylo doprovázeno neustálým zápolením se zákazy a omezeními. Dále představím Diderotovu obhajobu filozofů, jež úzce souvisela se snahou vyrovnat se s tlakem cenzury a s vymezením osvícenského projektu encyklopedistů. Diderotovu strategii srovnám s názory a aktivitami jiných encyklopedistů, zejména s přístupem Voltaira a d’Alemberta.

NIETZSCHE O RÉTORICE (1873-1879)

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Nietzsche o rétorice (1873-1879)", kterou prosloví Mgr. Stanislav Laga (KFI FF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 23. 9. od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:

Není náhodou, že principy autoreflexivnosti, sebetematizace a sebekonceptualizace, které Nietzsche ohlásil již v programové eseji O pravdě a lži ve smyslu nikoliv morálním (1873), podrobil detailní analýze i ve své první velké práci Lidské, příliš lidské (1878, 1879). Intelektuální spřízněnost obou textů je založena na kooptaci sémiotiky německého jazykovědce a filosofa, Humboldtova nepřímého žáka, Gustava Gerbera; díky jeho práci Řeč jako umění (1871) si Nietzsche dokázal uvědomit, jak důležitou roli hraje jazyk při konstituci osobní zkušenosti, kterou v důsledku toho již nelze nadále pojímat jako mimetickou simulaci okolní reality. Tato Nietzschova strategie obsahuje citelný subverzní faktor proti racionálně kontrolovatelné scientistické logice diskurzu a současně otevírá dokořán dveře hypertrofii různých stylistických prostředků a figur, které dopomohou k radikálnímu ozvláštnění jazyka.

(Autor se po úvaze rozhodl vytvořit stravitelnější verzi anotace.)

Není náhodou, že problematika jazyka a jeho vlivu na psychologický rozvoj lidské mysli, kterou se Nietzsche zabýval již v programové eseji O pravdě a lži ve smyslu nikoliv morálním (1873), dostala prostor i v jeho první velké práci Lidské, příliš lidské (1878, 1879). Intelektuální spřízněnost obou textů je založena na přijetí sémiotiky německého jazykovědce a filosofa, Humboldtova nepřímého žáka, Gustava Gerbera; díky jeho práci Řeč jako umění (1871) si Nietzsche dokázal uvědomit, jak důležitou roli hraje jazyk při konstituci osobní zkušenosti, kterou v důsledku toho již nelze nadále pojímat jako věrnou kopii okolní reality. Tato Nietzschova strategie se staví proti všem klasicistním snahám omezovat bohatství jazyka a současně otevírá dveře dokořán jakýmkoliv možnostem zintenzivnění vnímání řeči.

PODZIMNÍ SEZÓNA 2013

Brněnská pobočka Jednoty filosofické si vás dovoluje pozvat na svou podzimní sezónu a představit vám předběžný harmonogram vystoupení. Opět se můžete těšit na tématicky různorodou směsici přednášejících - na své si přijdou nejenom příznivci dějin filosofie nebo filosofie fyziky. A co víc - budeme slavit! A co že to budeme slavit? Nechte se překvapit...

Přednášky se budou opět tradičně konat v liché pondělky od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno). Názvy jednotlivých vystoupení a jejich anotace budou zveřejněny vždy zhruba 14 dní předem.

PŘEDBĚŽNÝ HARMONOGRAM:

23. 9. - Mgr. Stanislav Laga (KFI FF MU);

7. 10. - dr. Dagmar Pichová (KFI FF MU);

21. 10. - termín v jednání;

4. 11. - dr. Lukáš Zámečník (KFI FF UP);

18. 11. - Mgr. Radek Kundt (Ústav religionistiky FF MU, LEVYNA);

2. 12. - doc. Karel Stibral (Katedra environmentálních studií FSS MU).

(Harmonogram přednášek je předběžný, v závislosti na potřebách přednášejících se může změnit. Taková případná změna by však byla ohlášena s dostatečným předstihem.)

PRAKTICKÉ ASPEKTY OSOBNÍ IDENTITY

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Praktické aspekty osobní identity", kterou prosloví dr. Radim Bělohrad (KFI FF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 6. 5. od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:

V současné debatě o osobní identitě se ukazuje, že podmínkou adekvátnosti teorie osobní identity je její schopnost zdůvodnit naše praktické postoje a zájmy jako zodpovědnost, kompenzace a přežití. Zdá se, že žádná ze současných teorií identity tyto zájmy zdůvodnit nedokáže. Současní badatelé tedy upouští od hluboce zakořeněné představy, že je to právě osobní identita, na které mají být tyto naše praktiky založeny. Pokud se ovšem vzdáme osobní identity, jak lze tyto praktiky zdůvodnit? V přednášce budou představeny některé současné pokusy o odpověď na tuto otázku.

LIBERALISMUS A MORÁLNÍ RELATIVISMUS

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Liberalismus a morální relativismus", kterou prosloví dr. Tomáš Sobek (Katedra právní teorie PrF MU a Ústav státu a práva AV ČR). Přednáška se uskuteční v pondělí 22. 4. od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:

Žijeme v morálně pluralistické společnosti, pro kterou je typická tzv. rozumná neshoda (reasonable disagreement) v morálních názorech, tedy neshoda, která dlouhodobě odolává i velmi důkladné argumentaci mezi vzájemně vstřícnými a dobře informovanými oponenty. Nejde přitom jen o to, že se aktuálně neshodneme na tom, co je morálně správné. Významnější je skutečnost, že argumentační diskuze v morálních otázkách nemá tendenci konvergovat ke konsenzu, spíše má naopak tendenci divergovat ke stále větší názorové pluralitě. Široký morální konsenzus je typický spíše pro totalitní režimy jedné vynucované Pravdy než pro liberální demokracie s otevřeným diskurzem. Jestliže chceme v kontextu liberální demokracie legitimizovat politický a právní systém, nemůžeme přitom vycházet z určité partikulární koncepce dobra, ale musíme argumentovat způsobem, který bude neutrální vzhledem k rozmanitým koncepcím politické morálky. Z hlediska teorie práva to znamená právní pozitivismus.

PSYCHOLOGIE PŘESVĚDČOVÁNÍ PRO FILOSOFY

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Psychologie přesvědčování pro filosofy", kterou prosloví dr. Stanislav Gálik (Psychologický ústav FF MU a Katedra psychologie FSS MU). Přednáška se uskuteční mimořádně v úterý 16. 4. od 17:30 v posluchárně G24 (FF MU, Gorkého 7, Brno).

Anotace:

Na přesvědčování lze nahlížet z pohledu psychologa, ekonoma, marketéra, politika a z mnoha dalších úhlů pohledu. Pohled filosofický je ale bohužel značně nedoceněn a hlavně málo diskutován. Cílem přednášky je nastínit současný stav psychologie přesvědčování a nabídnout prostor pro diskuzi z pohledu filosofického.

    Jedna oblast psychologie přesvědčování dokáže nalézt odpověď právě ve spolupráci s filosofickou myslí, a to v oblasti etiky. K etice přesvědčování lze zaujmout mnoho perspektiv a právě tato přednáška bude prostorem pro sdílení těchto perspektiv.