JE SPOR O PRETRVÁVANIE JEDNOTLIVÍN V ČASE LEN VERBÁLNY?

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Je spor o pretrvávanie jednotlivín v čase len verbálny?", kterou prosloví dr. Martin Schmidt (Katedra filozofie Filozofické fakulty Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici). Přednáška se uskuteční v pondělí 10. 3. od 17:30 v posluchárně J21 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:
Kľúčovým tvrdením článku M. Dorata Presentism/Eternalism and Endurantism/Perdurantism: why the unsubstantiality of the first debate implies that of the second je, že dve základné koncepcie pretrvávania jednotlivín v čase sú ekvivalentné (Philosophia Naturalis, Vol. 49, No. 1, str. 25-41, 2012). Presnejšie endurantizmus a perdurantizmus predstavujú dva konceptuálne rozdielne prístupy k pretrvávaniu, no ich ontologické dôsledky sú tie isté. Dorato preto usudzuje, že ich vzájomný spor musí byť len verbálny, pričom podobný postoj zastáva viacero autorov. Cieľom prezentácie je identifikovať nedostatky v Doratovej argumentácii, predovšetkým v jeho chápaní endurantizmu, a preukázať, že ontologické dôsledky zvažovaných koncepcií rovnaké nie sú.

PRAVDA - DCERA ČASU: PŮVOD MYŠLENKY POKROKU POZNÁNÍ

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na habilitační přednášku "Pravda – dcera času: Původ myšlenky pokroku poznání", kterou prosloví dr. Daniel Špelda (KFI FF ZČU v Plzni). Přednáška se uskuteční v úterý 4. 3. od 14:10 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:
Latinské rčení veritas filia temporis se v novověku začalo užívat jako metafora pro nově se rodící myšlenku pokroku poznání. Tradičně bývá původ této ideje vykládán jako důsledek sekularizace eschatologie. Přednáška však předloží alternativní vysvětlení, podle nějž se myšlenka pokroku v raném novověku vytvořila na základě zkušenosti s nepřiměřeností lidských poznávacích orgánů vůči nezměrnosti řádu přírody. Ukázalo se, že pravda není člověku přístupná kdykoli a bezprostředně, ale že je výsledkem dlouhodobé transgeneranční spolupráce: V 17. a 18. století osamělého teoretika nahradil kolektiv vědců a teleologii přírody vystřídala teleologie dějin směřujících k pravdě.

JARNÍ SEZÓNA 2014

PROGRAM

• 4. 3. út. od 14.10 (J22)
  PhDr. Daniel Špelda, Ph.D. (KFi FF ZČU): Pravda - dcera času
• 10. 3. po. od 17.30 (J21)
  Mgr. Martin Schmidt, PhD. (KFi FF UMB): Je spor o pretrvávanie jednotlivín v čase len verbálny?
• 18. 3. út. od 14.10 (J22)
  Prof. PhDr. Ivan Blecha, CSc. (KFi FF UP): Umění ve filosofii Martina Heideggera
• 24. 3. po. od 17.30 (J21)
  PhDr. Marek Picha, Ph.D. (KFi FF MU): Preventivní kroky v diskusi
• 7. 4. po. od 17.30 (J21)
  Prof. PhDr. Petr Jemelka, Dr. (KOV PedF MU): Zvíře jako bioetické téma
  

DARWINISMUS U JOSEFA DURDÍKA A OTAKARA HOSTINSKÉHO

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Darwinismus u Josefa Durdíka a Otakara Hostinského", kterou prosloví doc. Karel Stibral (ředitel Ústavu estetiky a dějin umění FF JU; Katedra environmentálních studií FSS MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 2. 12. od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:

Přednáška se pokusí přiblížit a porovnat darwinismus u J. Durdíka a O. Hostinského. Oba dva byli předními a prvními propagátory darwinismu v Čechách, zejm. v posledních třech dekádách 19. století. Jakkoli na tomto typu evoluční teorie zdůrazňovali především boj o život a chápali ho jako hlavní sílu evoluce, jejich začlenění do vlastního díla i pojetí se značně liší. Zatímco Durdík chápal darwinismus především jako přelomovou a paradigmatickou změnu uvnitř biologie samotné a odmítal pokusy aplikovat teorii přírodního výběru na etiku a vůbec lidskou kulturu, Hostinský se pokusil ho začlenit do vlastních estetických teorií. Zejm. ve svých dvou textech Darwin a drama a Disonance se pokusil aplikovat darwinismus na teorii umění a estetiku. V přednášce budou ale načrtnuty též rozdíly chápání teorie přírodního výběru mezi těmito dvěma mysliteli a Darwinem samotným. Okrajově bude též polemizováno s Rádlovou kritikou jejich chápání darwinismu.

JEDEN SPRÁVNÝ POPIS, POHLED BOŽÍHO OKA A POHLED ODNIKUD: POKUS O OBHAJOBU ONTOLOGICKÉHO REALISMU

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na habilitační přednášku "Jeden správný popis, pohled Božího oka a pohled odnikud: pokus o obhajobu ontologického realismu", kterou pod záštitou JF prosloví dr. Tomáš Marvan (Oddělení pro studium novověké racionality FLÚ AV ČR). Přednáška se uskuteční mimořádně v úterý 3. 12. od 15:50 v posluchárně K12 (FF MU, budova K, Veveří 28, Brno).

Anotace:

V přednášce představím některé argumenty proti ontologickému realismu, zejména známou Putnamovu úvahu o nemožnosti dosáhnout „pohledu Božího oka“, a předvedu jejich nedostatečnost. Rovněž se pokusím ukázat, že pokud jí dáme přiměřený obsah, můžeme obhájit představu jednoho správného popisu světa. Tato představa, jež se dobře snoubí s Nagelovou metaforou „pohledu odnikud“, je pro kritiky realismu, zejména pro relativistické konstruktivisty, zcela nepřijatelná. Jejich vlastní argumenty však tuto představu spíše podporují než vyvracejí.

EXPERIMENTÁLNÍ VÝZKUM NÁBOŽENSTVÍ: BUDOVÁNÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU KOGNITIVNÍ RELIGIONISTIKY

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Experimentální výzkum náboženství: Budování výzkumného programu kognitivní religionistiky", kterou prosloví Mgr. Radek Kundt (Ústav religionistiky FF MU; LEVYNA). Přednáška se uskuteční v pondělí 18. 11. od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:

Kognitivní věda o náboženství patří v současné religionistice mezi proudy s nejprogresivnějším výzkumným programem. Do religionistického bádání začíná aktivněji pronikat již od devadesátých let dvacátého století a vystupuje jako kritika těch přístupů, které nakládají s náboženstvím jako s jevem sui generis, tedy s něčím, co je zásadním způsobem odlišné od ostatních lidských činností a co tudíž vyžaduje i jedinečný přístup. V protikladu k nim tvrdí, že náboženství není v podstatných rysech jiné než ostatní kulturní projevy člověka a prosazuje takový přístup, který jej bude chápat jako poznatelný jev, který je přístupný redukcionistickému vědeckému zkoumání i metodám používaným v jiných vědních oblastech (interdisciplinarita; experimentální paradigma). Náboženství je v jejím pohledu přirozený fenomén (naturalismus), který vyvěrá z evolučně vyvinutého lidského mozku a jeho mechanismů (evoluční teoretizování). Ve svém příspěvku nastíním základní teoretické principy kognitivní vědy o náboženství, o kterých panuje v současnosti nejširší konsenzus. Patří mezi ně a) upřednostňování vysvětlení a vysvětlujících teorií před interpretativními, b) uchopování náboženství jako syntetické kategorie pokrývající široké pole fenoménů, kterou je třeba rozložit na její základní stavební prvky a ty vystavit vědeckému zkoumání samostatně a odděleně, c) začlenění metod používaných ke zkoumání jakýchkoliv jiných nenáboženských jevů, nebo např. d) že dobrým místem odkud takováto zkoumání náboženství začít je lidský kognitivní systém, protože náboženství je kulturní jev a jako takové by bez lidské kognice neexistovalo. Argumentovat budu pro to, že je nejenom možné, ale i užitečné, používat i při studiu kulturních jevů, jako jsou náboženské kolektivní ritualizované akce, kvantifikaci a jako ilustraci použiji vlastní laboratorní výzkum o vlivu fyziologické excitace na sociální chování.

AXIOLOGIE SOUDOBÉ FYZIKY

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Axiologie soudobé fyziky", kterou prosloví dr. Lukáš Zámečník (Katedra filozofie FF UP). Přednáška se uskuteční v pondělí 4. 11. od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:

Příspěvek se zabývá hodnocením proměny axiologie současných fyzikálních teorií, které směřují za rámec standardního modelu fyziky (M-teorie, inflační kosmologie ad.). Teoretická fyzika posledních sto let těžila z úzké vazby, která leží mezi zákony zachování fyziky a speciálním typem symetrií v matematice (kvantová elektrodynamika, kvantová chromodynamika, SUSY ad.). Požadavek matematické ucelenosti a konzistence teoretického systému oslabuje v současné fyzice tradiční autonomii na matematice a v některých případech vede dokonce k prohlášením, že fyzika vstupuje do postempirické fáze svého vývoje. Některé současné fyzikální teorie připomínají spíše než testovatelné vědecké hypotézy spekulace středověkých metafyziků. Příspěvek zkoumá možnost, zda to není symptom potřeby změny vědeckého výzkumného programu fyziky.