ZVÍŘE JAKO BIOETICKÉ TÉMA

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Zvíře jako bioetické téma", kterou prosloví prof. Petr Jemelka (Katedra občanské výchovy PedF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 7. 4. od 17:30 v posluchárně J21 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:

V současné době je „animal ethics“ zcela standardní součástí bioetiky. Součástí rozvoje diskursu o morálním rozměru lidského vztahu ke zvířatům jsou i pokusy o nové promýšlení tradičního přístupu k těmto otázkám. V retrospektivě je však možné poukázat na to, že takové úsilí není ani nové, ani v historii ojedinělé (viz obvyklé odkazy na sv. Františka).

PREVENTIVNÍ KROKY V DISKUSI

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Preventivní kroky v diskusi", kterou prosloví dr. Marek Picha (KFi FF MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 24. 3. od 17:30 v posluchárně J21 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).
 

Anotace:

Preventivním diskusním krokem budu označovat takovou výpověď účastníka dialogu, která se (a) vztahuje k diskusnímu kroku protistrany, zároveň (b) tomuto kroku předchází a (c) je předložena s úmyslem získat v diskusi výhodu. Některé preventivní kroky jsou v kritické diskusi zakázané, např. tabuizace, jiné kroky podobného ražení omezovány nejsou, např. předjímání námitek. Představím některé podoby diskusní prevence, popíši je prostředky normativní teorie dialogu a ukáži, že stávající model kritické diskuse nedokáže uspokojivě oddělit přijatelné preventivní kroky od těch nepřijatelných.

UMĚNÍ VE FILOSOFII MARTINA HEIDEGGERA

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Umění ve filosofii Martina Heideggera", kterou prosloví prof. Ivan Blecha (Katedra filozofie FF UP). Přednáška se uskuteční v úterý 18. 3. od 14:10 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:

Přednáška na téma umění ve filosofii Martina Heideggera si klade dva cíle: ukázat na to, jakou roli hrály Heideggerovy analýzy umění a uměleckého díla ve vývoji jeho vlastní filosofie (zvláště při jeho tzv. "obratu"), a pokusit se konfrontovat tyto analýzy s některými postmoderními náhledy na společenskou roli umění.

JE SPOR O PRETRVÁVANIE JEDNOTLIVÍN V ČASE LEN VERBÁLNY?

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Je spor o pretrvávanie jednotlivín v čase len verbálny?", kterou prosloví dr. Martin Schmidt (Katedra filozofie Filozofické fakulty Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici). Přednáška se uskuteční v pondělí 10. 3. od 17:30 v posluchárně J21 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:
Kľúčovým tvrdením článku M. Dorata Presentism/Eternalism and Endurantism/Perdurantism: why the unsubstantiality of the first debate implies that of the second je, že dve základné koncepcie pretrvávania jednotlivín v čase sú ekvivalentné (Philosophia Naturalis, Vol. 49, No. 1, str. 25-41, 2012). Presnejšie endurantizmus a perdurantizmus predstavujú dva konceptuálne rozdielne prístupy k pretrvávaniu, no ich ontologické dôsledky sú tie isté. Dorato preto usudzuje, že ich vzájomný spor musí byť len verbálny, pričom podobný postoj zastáva viacero autorov. Cieľom prezentácie je identifikovať nedostatky v Doratovej argumentácii, predovšetkým v jeho chápaní endurantizmu, a preukázať, že ontologické dôsledky zvažovaných koncepcií rovnaké nie sú.

PRAVDA - DCERA ČASU: PŮVOD MYŠLENKY POKROKU POZNÁNÍ

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na habilitační přednášku "Pravda – dcera času: Původ myšlenky pokroku poznání", kterou prosloví dr. Daniel Špelda (KFI FF ZČU v Plzni). Přednáška se uskuteční v úterý 4. 3. od 14:10 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:
Latinské rčení veritas filia temporis se v novověku začalo užívat jako metafora pro nově se rodící myšlenku pokroku poznání. Tradičně bývá původ této ideje vykládán jako důsledek sekularizace eschatologie. Přednáška však předloží alternativní vysvětlení, podle nějž se myšlenka pokroku v raném novověku vytvořila na základě zkušenosti s nepřiměřeností lidských poznávacích orgánů vůči nezměrnosti řádu přírody. Ukázalo se, že pravda není člověku přístupná kdykoli a bezprostředně, ale že je výsledkem dlouhodobé transgeneranční spolupráce: V 17. a 18. století osamělého teoretika nahradil kolektiv vědců a teleologii přírody vystřídala teleologie dějin směřujících k pravdě.

JARNÍ SEZÓNA 2014

PROGRAM

• 4. 3. út. od 14.10 (J22)
  PhDr. Daniel Špelda, Ph.D. (KFi FF ZČU): Pravda - dcera času
• 10. 3. po. od 17.30 (J21)
  Mgr. Martin Schmidt, PhD. (KFi FF UMB): Je spor o pretrvávanie jednotlivín v čase len verbálny?
• 18. 3. út. od 14.10 (J22)
  Prof. PhDr. Ivan Blecha, CSc. (KFi FF UP): Umění ve filosofii Martina Heideggera
• 24. 3. po. od 17.30 (J21)
  PhDr. Marek Picha, Ph.D. (KFi FF MU): Preventivní kroky v diskusi
• 7. 4. po. od 17.30 (J21)
  Prof. PhDr. Petr Jemelka, Dr. (KOV PedF MU): Zvíře jako bioetické téma
  

DARWINISMUS U JOSEFA DURDÍKA A OTAKARA HOSTINSKÉHO

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Darwinismus u Josefa Durdíka a Otakara Hostinského", kterou prosloví doc. Karel Stibral (ředitel Ústavu estetiky a dějin umění FF JU; Katedra environmentálních studií FSS MU). Přednáška se uskuteční v pondělí 2. 12. od 17:30 v posluchárně J22 (FF MU, vchod z Gorkého 7, Brno).

Anotace:

Přednáška se pokusí přiblížit a porovnat darwinismus u J. Durdíka a O. Hostinského. Oba dva byli předními a prvními propagátory darwinismu v Čechách, zejm. v posledních třech dekádách 19. století. Jakkoli na tomto typu evoluční teorie zdůrazňovali především boj o život a chápali ho jako hlavní sílu evoluce, jejich začlenění do vlastního díla i pojetí se značně liší. Zatímco Durdík chápal darwinismus především jako přelomovou a paradigmatickou změnu uvnitř biologie samotné a odmítal pokusy aplikovat teorii přírodního výběru na etiku a vůbec lidskou kulturu, Hostinský se pokusil ho začlenit do vlastních estetických teorií. Zejm. ve svých dvou textech Darwin a drama a Disonance se pokusil aplikovat darwinismus na teorii umění a estetiku. V přednášce budou ale načrtnuty též rozdíly chápání teorie přírodního výběru mezi těmito dvěma mysliteli a Darwinem samotným. Okrajově bude též polemizováno s Rádlovou kritikou jejich chápání darwinismu.